V dnešním článku bych rád mluvil o tématu, které mi leží na srdci – o průměrnosti. Mám pocit, že jsme tak trochu ztratili touhu po něčem větším, po něčem, co nás přesahuje. Statistiky mluví jasně: průměrná životnost firem v Česku je 12 let, medián se drží na 10 letech. Fyzické osoby, tedy lidé jako já, podnikají průměrně 16 let, kam se dostanu v roce 2025. Je to výměna generací podnikatelů, celá generační transformace podnikání. Ale otázka zní – proč?
Proč podnikáme?
Co nás vede k tomu, abychom do toho investovali čas, energii, a někdy i srdce? Podnikání není něco, co by se dalo dělat na chvilku nebo na skok. Má to hloubku, hodnotu a svou životní dráhu. Přesto, když se podíváte na dnešní svět médií a sociálních sítí, jako by se všechno scvrklo na to, kolik máte sledujících a jaký máte dosah. Doslova, všechno se smrsklo do „dosahu“. Máme tolik šikovných lidí v řemeslech, v oborech, o kterých se nemluví.
A co je horší? Těch, kteří skutečně rozumí tomu, o čem mluví, je čím dál méně. Místo dlouhodobé praxe, odbornosti a zkušeností jsou všude jen mluvící hlavy se svými buzzwordy a trendy tématy. Vznikají hvězdičky, které rychle zazáří, a stejně rychle zhasnou, přičemž s sebou stáhnou čas a energii těch, co jim věří.
Když strávíte 15 let v nějakém oboru – a teď nemyslím ve velkém bezpečném korporátu nebo pohodlné akademické půdě (i zde jsou samozřejmě výjimky tvrdě pracujících a oddaných lidí svému oboru), ale v reálném světě – získáte nadhled, který odhaluje, kam se naše práce a její přidaná hodnota vlastně ubírá. A co vidíme? Ztrátu mistrovství:
Probuďme své mistrovství!
„Jako by čím dál méně lidí bylo ochotno obětovat čas do svého mistrovství.“
Možná jsme všichni usnuli na vavřínech, uchlácholeni iluzí pohodlí a harmonie a bezpečné Evropské unie. Ale jsou před námi takové výzvy drazí čtenáři, které budou vyžadovat něco víc než jen hromadu lajků a dosah. Budeme muset ukázat, že jako národ máme mnohem víc co nabídnout.
Každý z nás má své mistrovství, své dovednosti, znalosti. A je na nás, abychom tyto schopnosti znovu pozvedli, protože nikdo jiný to za nás neudělá. Jsme součástí většího celku, který stojí na naší přidané hodnotě. Nemůžeme bojovat s průměrností jen tím, že budeme vyrábět lepší obsah pro sociální sítě a chlácholit se falešnými sliby o růstu ekonomiky, my budeme muset znovu postavit hodnoty naší země.
Je na čase říkat pravdu!
Možná by média měla začít ukazovat reálnou a pravdivou tvář naší ekonomiky, stavu státu, korupce ve správě majetku, lobbistických skupin a oligarchů, globálních tlaků a vlivů, které nám ukazují svět jiný, než jaký skutečně je. Politici zodpovědní za to, jak pracuji a hospodaří, jak rozhodují a proč? Je třeba začít od nuly, protože tenhle nepromazaný a rozbitý stroj pojede jen tak dlouho, dokud pojede z kopce.
Ale co pak?
Ano, každý z nás přišel na svět sám, ale stal se součástí společnosti, která bez naší energie a odhodlání bude už jen upadat. To nesmíme dopustit. Proto vyzývám všechny, kdo něco umí, kdo něco znají a mají co předat – nenechte se pohltit průměrností, i když vás k tomu společnost nutí. Pěstujte své mistrovství každý den, ať už děláte cokoli i bez dosahu, ale rozvíjíte mistrovství pro další generace vašich následovníků – nikoli folowerů!